Měli bychom dát na rady lékarníků?

Do lékárny Å¡el nÄ›kdy každý z nás, aÅ¥ už vyzvednout lék, který mu pÅ™edepsal lékaÅ™, nebo jen doplnit základní domácí lékárnu. AvÅ¡ak aÅ¥ už tam jdete z jakékoliv příÄiny, obvykle se doÄkáte toho, že vám lékárník doporuÄí, co si máte koupit. Pokud například máte pÅ™edepsána antibiotika, doporuÄí k nim pÅ™idat probiotika. Když jdete pro Ibalgin, doporuÄí jiný lék, se stejnou úÄinnou složkou, který by mÄ›l být efektivnÄ›jší. MÄ›li bychom se ale tÄ›mito doporuÄeními řídit?

 

 

Zde je potÅ™eba si v první Å™adÄ› uvÄ›domit, že vÅ¡ichni lékárníci musí mít ze zákona povinnÄ› vystudovanou minimálnÄ› stÅ™ední zdravotnickou Å¡kolu. RozhodnÄ› tedy vÄ›dí, o Äem mluví, a jejich nabídky se zakládají na jejich znalostech. Z tohoto pohledu by se tedy zdálo, že je dobré na jejich rady dát.

 

Na druhou stranu, lékárny, zvláštÄ› velké Å™etÄ›zce, které se v posledních letech u nás rozmohly, jsou obchodem, jako je kterýkoliv jiný. Hlavní je pro nÄ› dosažený zisk, a jednotliví prodejci Äasto mají nastaveno, kolik musí mÄ›síÄnÄ› prodat. To je také důvod, proÄ nám vždy nÄ›co doporuÄí, i když si jdeme jen pro prášek na bolest, nebo tÅ™eba lék na Å¡títnou žlázu, který bereme už roky.

 

 

SamozÅ™ejmÄ› nám nesmí nabídnout nic, co by nám mohlo nÄ›jakým způsobem uÅ¡kodit. Proto také vÄ›tÅ¡inou nabídnou nejrůznÄ›jší doplňky stravy. U nich je riziko, že se doÄkáme nÄ›jakých nežádoucích úÄinků, téměř neexistující. Na druhou stranu je vÅ¡ak potÅ™eba pÅ™iznat, že nám také příliÅ¡ nepomohou. Faktem totiž je, že tyto doplňky stravy nemusí mít prokázanou úÄinnost, staÄí, když je dokázáno, že neÅ¡kodí.

 

Proto, pokud nám v lékárnÄ› zaÄnou nÄ›co nabízet, je dobré je hned zastavit, pokud víme, pro co konkrétnÄ› jdeme. Jinak se s nejvÄ›tší pravdÄ›podobností doÄkáme toho, že nám budou nabízeny další a další přípravky, které nakonec sice neublíží, ale ani nijak neprospÄ›jí – jednoduÅ¡e Å™eÄeno, bude se jednat o vyhozené peníze. A to si dnes může dovolit skuteÄnÄ› jen málokdo.